1. Zahájení a zpráva o činnosti ČALG v roce 1995 Vzhledem k nepřítomnosti nadpoloviční většiny členů asociace při zahájení jednání ve 13.00, byl jeho začátek v souladu se stanovami (čl. V.1.2.) odložen o 30 minut. Jednání Valného shromáždění ČALG zahájil a řídil jeho předseda ing. Milan Holub. V úvodu informoval přítomné o činnosti Rady ČALG od posledního Valného shromáždění. - Rada se sešla celkem na třech zasedáních, na kterých řešila náplň bulletinu, provozní záležitosti, přijímání nových členů, spolupráci se SALG, daňové záležitosti apod. Náplň každého jednání je dokumentována zápisem uloženým u tajemníka asociace. - ČALG podpořila návrh udělení medaile E. Bořického prof. J. Havelkovi z VŠB, který je rovněž členem asociace. - Ing. Ďurica prof. Pouba a prof. Havelka se za asociaci zúčastnili vzpomínkové akce ke 100. výročí úmrtí F. Pošepného v Jílemnici. - Dr. Raus vypracoval a rada ČALG schválila připomínky k návrhu horního zákona 2. Zpráva o hospodaření Ing. Ďurica přednesl za revizní komisi pokladní zprávu, jejíž správnost předseda revizní komise, dr. Rambousek potvrdil. Na účtě asociace bylo k 31. 12. 1995 47. 553, - Kč, v pokladně 1. 289, 3 Kč. Zpráva byla přítomnými členy jednomyslně schválena. 3. Volba nového předsedy Ing. M. Holub se vzdal funkce předsedy asociace ze zdravotních důvodů. Současně doporučil, aby nový předseda měl trvalé bydliště v Praze a byl tak lépe dosažitelný. Novým předsedou byl navržen dr. J. Rambousek, který souhlasil s podmínkou setrvání ve funkci pouze na jeden rok vzhledem ke svému pracovnímu vytížení. Do té doby bude nezbytné zajistit nového kandidáta, u kterého bude perspektiva výkonu fce předsedy alespoň do dalšího volebního období. Přítomní členové se dohodli na veřejném hlasování. Dr. Rambousek byl zvolen všemi hlasy, jeden se zdržel hlasování. Současně se zvolením dr. J. Rambouska za předsedu ČALG byl uvolněn z funkce předsedy revizní komise a na jeho místo byl navržen a schválen dr. R. Smetana. Prof. Z. Pouba informoval o činnosti SALG - zdůraznil především větší váhu SALG při rozhodování prakticky ve všech sférách ložiskové geologie na Slovensku. Doporučil pozvat jzástupce SALG na zasedání rady ČALG. Informace o přípravě Hornické Příbrami ve vědě a technice 1996 - Dr. Woller jako člen přípravného výboru “Hornické Příbrami” zhodnotil uplynulý 34. ročník jako úspěšný s vysokou organizační i příspěvkovou úrovní, který neskončil ekonomickým schodkem. Následující 35. roč. bude mít následující sekce s těmito navrhovanými, ev. schválenými garanty: 1) Geoetika - (dr. V. Němec) 2) Tradice a historické památky čes. hornictví (dr. P. Suček) 3) Domácí nerostné suroviny z pohledu ekonomie a ekologie (mgr. V. Lysenko, dr. P. Šponar, dr. J. Litochleb, ing. M. Holub, CSc., dr. F. Woller) 4) Současné právní problémy v aplikaci horního zákona (dr. Makárius) Sekce č. 3 (domácí nerostné suroviny...) bude zaměřena na seriózní dialog mezi odborníky o impaktu těžby nerostných surovin na životní prostředí z pohledu ekonomie. Mezi navrhované tématické okruhy patří např. limity území ve vztahu k těžbě NS, vyčíslení hodnoty území před těžbou, spotřeba surovin v ČR a dlouhodobé krytí domácí spotřeby z tuzemských zdrojů, otázka vyčíslení dopadu vytěžení suroviny na životní prostředí, nové pohledy na likvidovaná ložiska rud, U a F-Ba surovin aj. Diskuse - týkala se většinou udělování koncesí k podnikání v ložiskové geologii a nového návrhu horního zákona Dr. M. Mikuš - prodloužení platnosti držitelů osvědčení o odborné způsobilosti v oboru ložiskové geologie by měl vystavit kterýkoli živnostenský úřad. Prodloužení koncese u OBÚ na základě zkoušek na ministerstvu hospodářství ČR se nevyžaduje. Dr. M. Raus - upřesnil, že koncese budou platit po přechodnou dobu 9-ti měsícůa poté budou všeobecně zrušeny. Osoby podnikající v ložiskové geologii budou muset od živnostenského úřadu dostat povolení k podnikání v posudkové činnosti a od OBÚ povolení k podnikání hornickým způsobem a hornické činnosti. Ing. D. Ďurica navrhl, že jako asociace bychom se měli snažit, aby ČALG dosáhla významné pozice při udělování koncese pro podnikání v geologii. Ing. M. Holub - bylo by snad možné formou dohody s OBÚ. Ing. M. Holub - upozornil, že není přípustné, aby člen asociace veřejně prezentoval své soukromé názory jejím jménem. K jejich zveřejnění je však možné využít bulletin. Dr. M. Raus doporučil vytvořit na zasedání ČALG, ev. na schůzi Rady dokument s požadavky (návrh?) asociace na její spolupráci s ministerstvem hospodářství a OBÚ při udělování oprávnění pro podnikání v geologii a hornické činnosti. Návrh činnosti ČALG v roce 1996 I. Zástupci asociace budou kontaktovat ministerstvo hospodářství a OBÚ, aby dohodli možnost spoluprácei asociace se státními orgány při udělování koncesí pro podnikání v oboru ložiskové geologie a hornické činnosti. II. Pozvat zástupce SALG na schůzi Rady ČALG, ev. uspořádat mimořádný seminář, na kterém by nás slovenští kolegové seznámili s postavením a výhledy geologie na Slovensku. Podle možností dohodnout konkrétní formy spolupráce mezi ČALG a SALG. III. Vzhledem k ideologickému embargu na nekatastrofická fakta v těžbě nerostných surovin ve sdělovacích prostředcích vyzýváme členy k využití Bulletinu ČALG k jejich publikaci Zapsal RNDr. Stanislav Opluštil Opravňování ke geologickým pracím a k ostatním geologickým aktivitám obsahČ RNDr. Václav Řezníček zástupce ředitele odboru surovin a geologické správy Novela živnostenského zákona přinesla některé změny ve způsobu opravňování ke geologickým pracím, popřípadě i k ostatním geologickým aktivitám, které vnesly nejistotu do geologických podnikatelských kruhů, jak dále postupovat při získávání osvědčení odborné způsobilosti a příslušné živnosti. Předkládaná informace by měla přispět k lepší orientaci v těchto věcech. Zákon ČNR 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění (dále jen “zákon o hornické činnosti”), zahrnuje jako hornickou činnost i vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a jako činnost prováděnou hornickým způsobem i inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum kromě geologických prací prováděných za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb. Podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, v platném znění (dále jen “zákon o geologických pracíchů), jsou výše uvedené práce, pokud se projektují a vyhodnocují, geologickými pracemi. Jinak řečeno, geologické práce jsou hornickou činností prováděnou za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb. A nyní malá reminiscence. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) stanoví, že hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem není živností. Znamená to, že ani geologické práce nejsou živnost. Přesto však tento zákon v příloze č. 3 stanovil v oboru 314 “Ostatní” provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací jako koncesovanou živnost. V souladu s tím udělovaly živnostenské úřady na základě odborné způsobilosti osvědčené Ministerstvem hospodářství geologickým subjektům koncesi. To byla zcela zjevně chyba v zákoně i v jeho provedení. Na tento rozpor v zákoně upozornil odbor surovin a geologické správy Ministerstva hospodářství při příležitosti přípravy novelizace živnostenského zákona. V zákoně č. 286/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje živnostenský zákon, se uvedená chyba již neopakuje a provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací není v příloze č. 3 zákona nadále uváděno. Nápravou chyby živnostenského zákona může být tedy uveden v život způsob udílení oprávnění ke geologickým pracím tak, jak měl být správně praktikován od samého počátku. Udílení oprávnění ke geologickým pracím jako k hornické činnosti, popřípadě k činnosti prováděné hornickým způsobem je založeno § 5 odst. 2 výše zmíněného zákona o hornické činnosti. K provedení tohoto ustanovení vydal Český báňský úřad vyhlášku č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. Podle této vyhlášky lze oprávnění vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců zabezpečovat činnost v rozsahu požadovaného oprávnění. Oprávnění, které může být vykonáváno na celém území České republiky, vydá místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Udílení odborné způsobilosti ke geologickým pracím se beze změny řídí příslušnými ustanoveními zákona o geologických pracích. V praxi se postupuje tak, že subjekt, který má koncesi na geologické práce, musí ve lhůtě jednoho roku od nabytí účinnosti novely živnostenského zákona požádat příslušný obvodní báňský úřad o oprávnění ke geologickým pracím. Svou žádost musí doložit platným osvědčením odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem hospodářství. Po uplynutí uvedené lhůty koncese zaniká. Osvědčení odborné způsobilosti projektovat a vyhodnocovat geologické práce vydané Ministerstvem hospodářství postačí k vydání oprávnění v případě, že součástí žádosti navrhovatele není oprávnění k realizaci důlních děl (průzkumných šachtic, štol, jam, komínů). Takové oprávnění vyžaduje navíc i průkaz odborné způsobilosti k těmto pracím, který uděluje státní báňská správa. Uvedený postup potvrdil na dotaz jednoho navrhovatele i ředitel II. odboru Českého geologického úřadu svým dopisem zn. 5048/402/95 ze dne 12.1. 1996 Je však třeba upozornit, že některé obvodní báňské úřady měly tendenci postupovat podle starých návyků a oprávněné žádosti o oprávnění ke geologickým pracím odmítaly vyřizovat. K tomu nelze než konstatovat, že chyba je v takových případech v lidech, nikoliv v předpisech, a doporučit postiženým, aby se s žádostí o nápravu obrátili přímo na Český báňský úřad. Nakonec ještě ke geologickým aktivitám, které nelze označit jako “geologické práce” vyhovující definici zákona o geologických pracích. Jde například o geologický výzkum prováděný podnikatelsky, o prostou geologickou dokumentaci objektů, o posudkovou činnost, ale také o “geologické práce prováděné za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb”, které sice jsou geologickými pracemi podle zákona o ------------------------------------------------------ * pozn. redakce: Živnostenské úřady v současné době mění koncesovanou živnost na volnou, časově neomezenou geologických pracích, ale které zákon o hornické činnosti vylučuje z okruhu činností prováděných hornickým způsobem. Podnikání v této oblasti není upraveno zvláštními zákony (zákonem o gelogických pracích ani zákonem o hornické činnosti), z čehož je nutno vyvodit, že jde o živnost podle živnostenského zákona. Poněvadž však tato činnost není uvedena v přílohách živnostenského zákona ani jako řemeslnná živnost, ani jako činnost vázaná nebo koncesovaná, lze oprávněně soudit, že půjde o živnost volnou podle § 25 živnostenského zákona, k jejímuž získání není třeba prokazovat odbornou způsobilost ve smyslu zákona o geologických pracích. Saxonská tektonika v Českém masívu obsahČ Tibor Buday1, Dušan Ďurica2, Miloš Suk3 1 Praha, 2 Geoconsultans, Praha, 3 PřF MU Brno Jako saxonská orogeneze či tektonika se v Českém masívu zpravidla označují převážně germanotypní projevy neoidní tektoniky, které do značné míry formují jeho současnou geomorfologickou tvářnost. Jsou považovány za odezvy alpinského vrásnění v hercynsky konsolidovaném Českém masívu. (Malkovský, Mahel 1984) a za jejich počátek je zpravidla považována střední křída (Buday et al. 1961) a předpokládá se přetrvání saxonských pohybů do současnosti. Podrobnější analýzy těchto jevů umožňuje rozlišit několik tektonickým stylem, příčinami i časově odlišných jevů.. Nejstarší jsou projevy izostatického kolapsu k němuž došlo v závěru hercynské orogeneze a které tvoří blokovou stavbu Českého masívu. V mladších fázích byly v příhodných částech oslabenými zónami, na nichž docházelo k oživení. Patří k nim tzv. brázdy: blanická, boskovická, jihlavská, o jejichž starém založení svědčí relikty permských sedimentů a projevy hlavních evropských lineamentů: dunajský lineament s bavorským křemenným valem, na němž je stáří pohybů doloženo tím, že jeho zlomy porušují granitoidy jihočeského plutonu, ale jsou pronikány jeho žilným doprovodem. Dále labská zlomová zóna, na níž jsou hlavní pohyby předkřídové a svrchnokarbonské, neboť tato zóna ovlivnila morfologii a podmínila vznik permokarbonských pánví stejně jako vznik moravsko-saské úžiny v juře a konec konců i vznik samé křídové pánve. Při tom došlo i k výzdvihu Železných hor a k jediným projevům vrásové tektoniky v České křídové pánvi (polická synklinála, hořická a zvičinská antiklinála, lihřická antiklinála, orlickoústecká a kyšperská synklinála, vysokomýtská synklinála), které je v Českém masívu možno řadit k saxonské tektonice. Všechny tyto projevy v období svrchní křída - paleogén jsou skutečnou odezvou staroalpínského, převážně laramijského vrásnění. Druhou součástí tektoniky je pozoruhodná soustava poruch, které je možno sledovat nejen v Českém masívu, ale i v Západních Karpatech a oživené souhlasné poruchové systémy panonské pánve (obr. 1). Tomuto systému odpovídá také orientace tlaků zjištěných při styku Českého masívu a Západních Karpat v paleonapěťovém poli v badenu a sarmatu (Marko, Plašienka, Fodor 1995). Tyto poruchové zóny nelze považovat za pouhou odezvu mladoalpínského vrásnění. Jsou jeho integrální součástí a svým rozmístěním odpovídají naporu skalních masívů okrajových částí africké desky na starší jednotky desky euroasijské. Současně indikují fakt, že vznik karpatského oblouku byl důsledkem tlaku nikoli od severu či jihu, ale především od jihozápadu. Tomu odpovídá i rozdílná role sv.-jz. části bradlového pásma, které přitom fungovalo v extenzním režimu, jak o tom svědčí vznik okrajových pánví, vídeňské a oravské, zatímco jeho sz.-jv. část má znaky režimu transtenzního. O jihozápadním tlaku v západní části Žápadních Karpat svědčí i řada horizontálních posunů, podle kterých jsou jv. bloky vysouvány k SV. Je však zajímavé, že tyto posuny porušují hlavně flyšové jednotky, včetně bradlového pásma, ale zřejmě výrazněji neporušují starší fundament Karpat. O tom svědčí fakt, že sudetsky sz.-jv. orientované blokové jednotky masívu pokračují bez většího porušení i na území Karpat, nejméně do oblasti v okolí bradlového pásma (Buday, Pospíšil, Šutora 1986 a Buday, Ďurica, Opletal, Šebesta 1995). Poslední součástí, která je také řazena k saxonské tektogenezi jsou subrecentní a recentní pohyby, odpovídající současnému napěťovému poli. Patří k nim undulózní vzklenování povrchu Českého masívu, např Šumavy, středočeského práhu. a Krkonoš (t.j. systém velevrás Moschelesové). Tomu odpovídá jednak přetrvávání tlaků kolmých na alpský oblouk, jak bylo prokázáno měřením napěťového pole na severním okraji Alp v SRN a v panonské pánvi (Becker 1993) a extenzí režim styku Českého masívu a Západních Karpat indikovaný pokračujícím poklesem ve vídeňské i podunajské pánvi a poklesy na tomto styku, které činí až mm/rok s tendencí oddalování Západních Karpat od Českého masívu (Vyskočil, Zeman 1980). Tomu odpovídá snad i obnovení činnosti sz.-jv. poruch masívu v neotektonické etapě, jak prokazuje i přenos jejich projevů do karpatských jednotek a horizontální pohyby na některých liniích moravskoslezských Beskyd (Buday, Ďurica, Opletal, Šebesta 1995). Závěrem naše úvaha ukazuje, že v rámci saxonské tektogeneze je třeba rozlišovat nejméně tři samostatné fáze: předkřídovou, tj. permskou až svrchnokřídovou, která je odezvou staroalpínské orogeneze. Dále pak tercierní fázi, která je součástí mladoalpinské orogeneze a fázi subrecentní až recentní, která současnému napěťovému poli a odpovídá pokračujícímu tlaku na eurasijskou desku ve střední Evropě směrem od JZ. I kdž současné napěťové pole v Českém masívu je velmi málo známé (měření provedená na z. okraji Českého masívu mají směr SZ-JV a mění se až na S-J na jeho jv. okraji), ukazuje se přesto, že jde převážně o součást vnitroevropské smyčky. Tuto závislost je možno považovat za prokázanou. Dosavadní výsledky výzkumu a průzkumu v České masívu a přilehlých Karpatech ukázaly, že zvýšenou pozornost při řešení tektonických poměrů je možno věnovat současnému napěťovému poli. Ukazuje se, že mladá tektonika se projevuje aktivně především na styku Českého masívu a Západních Karpat. Z tohoto hlediska jsou mladé zlomové systémy velmi důležité pro seismicitu oblasti a tím i pro zakládání větších staveb (železnice, přehrady, elektrárny). Z hlediska nerostných surovin a geotermální energie mají podstatný význam zejména zlomy pokračující v Českém masívu do Karpat (viz např. nesvačilský příkop atp.).
Literatura: Becker A. (1993): Contemporary state of stress field and neotectonic deformation in the Carpathian - Pannonian region.- Terra Nova 5,4, 375-388, Strasbourg. Buday T. et al. (1961): Tektonický vývoj Československa. Praha. Buday T., Pospíšil L., Šutora A. (1986): Geologický význam některých rozhraní interpretovaných z družicových snímků na západním Slovensku a východní Moravě.- Mineralia Slov.18, 6, 481-499. Buday T., Ďurica D. Opletal M., Šebesta J: (1995): Význam bělského a klepáčovského zlomového systému a jeho pokračování do karpat.- Uhlí - rudy - geol. průzkum, 9, Praha. Malkovský M.,, Maheľ M. (1984): Vysvětlivky k tektonickej mape ČSSR 1:500 000. - GÚDŠ, Bratislava. Marko F., Plašienka D., Fodor L. (1995): Meso-Cenozoic tectonic stress fields within the Alpine-Carpathian transition zone, a review: Geol. Carpath. 41,1, 19-27. Bratislava. Sattran V. et al. (1966): Problémy metalogeneze Českého masívu.- Sbor. geol. věd, LG, 8,62-64. Praha. Vyskočil P., Zeman A. (1980): Problematika a dosavadní výsledky studia recentních pohybů zemského povrchu na styku Českého masívu a Západních Karpat.- Čas. min. geol. 25, 4, 389-406. Praha.
K stošedesátému výročí narození Františka Pošepného obsahČ J. Havelka*, Z. Pouba** * VŠB Ostrava, ** PřF UK Praha V letošním roce vzpomeneme stošedesáté výročí narození světově významného českého ložiskového geologa a montanisty, horního rady, profesora Františka Pošepného, autora slavného díla “The Genesis of Ore Deposits” (New York 1893). V tomto díle Pošepný před více než sto lety vyslovil názor, že bez řešení problému vzniku ložisek nelze zodpovědět otázky, kde tato ložiska hledat, jek je prozkoumat a ekonomicky vytěžit. Dílo, presentované na mezinárodním kongresu v Chicagu (1893), vyvolalo velký ohlas a rozsáhlou diskusi a svými důsledky znamenalo základ nové vědní disciplíny - metalogeneze. František Pošepný se narodil 30. března 1836 v Jílemnici a zemřel 27. března 1895 ve Vídni. Pošepný dal do vínku nového vědního oboru představy a hypotézy, které v jeho době se většině odborníků zdály zcela neobvyklé nebo nepřijatelné. Patřily k nim zejména tyto: - Většina kovů pochází z “barysféry”, tj. ze spodní části zemské kůry a svrchního pláště. - Kovy jsou vynášeny do svrchních zón zemské kůry ascendentními roztoky, které vznikají smíšením meteoritických vod s vodami hlubinného původu v oblasti vyšších teplot a tlaků. - Existují rozdílné geologické režimy ve svrchních a hlubších úrovních zemské kůry. Nutno rozlišovat hlubinné a připovrchové mineralizované roztoky. Větší rozpouštěcí schopnost hlubinných vod je dána vyšším tlakem a teplotou. - Možnost procesů laterální sekrece ve smyslu Sandbergera je pouze ve vadózní zóně, tj. mezi zemským povrchem a hladinou podzemních vod. - V obou zónách cirkulace podzemních vod se rudy srážejí nejen apozicí, ale také interakcí mineralizovaných vod s okolní horninou, příp. starší rudou. - Na precipitaci rud má vliv také přítomnost organických látek, zvláště rozptýlené organické substance a karbonátových fosílií v okolních horninách. Většina názorů F. Pošepného platí dodnes, ikdyž část z nich v doplněné nebo pozměněné formě. Je samozřejmé, že současné metalogenetické koncepce svým objemem přesahují Pošepného představy. Zde je však nutno upřesnit, že jeho dílo o genezi rudních ložisek se v podstatě týká pouze epigenetických hydrotermálních ložisek - zřejmě proto, že otázky metalogenze těchto ložisek byly vždy nejproblematičtější. Výzkumná a publikační činnost Pošepného byla velmi rozsáhlá a týkala se především značného počtu ložisek rakousko-uherské oblasti. Z Čech to byly mimo jiné studie o zlatě a příspěvek k hornicko-geologickým poměrům v Příbrami. Dílem, které Pošepného ve světě tolik proslavilo, byl však jeho spis o genezi rudných ložisek. Pro velký ohlas na kongresu v Chicagu (1893) bylo dílo i s rozsáhlou diskusí a dodatky opětně vydáno v New Yorku ještě v roce 1902. Dílo “The Genesis of Ore Deposits” ve své době udivilo především logickou uspořádaností velkého množství pozorování a faktografických dat, získaných studiem značného počtu významných světových ložisek. Dílo přesvědčivě dokazovalo význam, z hlediska praxe dosud opomíjeného genetického studia ložisek, a to z hlediska “ascendence” ložiskotvorných roztoků, tedy v tendencích ofenzivního nástupu “magmatistů” koncem 19. století. Přitom právě Pošepný měl k napsání takového díla všechny potřebné předpoklady, a to osobní výzkum a znalost velkého počtu ložisek, výborný přehled o názorech svých kolegů, možnost, ba nutnost shrnutí a utřídění těchto poznatků do svých přednášek na Báňské akademii v Příbrami - a v neposlední řadě mimořádnou pracovitost a potřebnou ctižádost. Mimořádný význam Františka Pošepného však nelze spatřovat pouze ve vlivu jeho díla na vývoj poznání v oboru geologie ložisek a na formování základů oboru metalogeneze, ale stejnou měrou i v jeho úsilí o rozvoj moderní výuky ložiskové geologie a v jeho úsilí o komplexnější vzdělání báňských inženýrů. Pošepný jako první z našich věhlasných báňských odborníků 19. století, došel během své rozsáhlé praxe k přesvědčení, že důlní inženýr musí důkladně ovládat nejen metody a techniku dobývání ložisek nerostných surovin, ale nezbytně si také osvojit dostatečné znalosti z ložiskové geologie. Proto v době, kdy téměř veškeré znalosti v báňském inženýrství byly založeny na stavovské empirii, začal zdůrazňovat význam teoretických přístupů, založených na znalosti přírodních věd. Pro pochopení zákonitostí úložních poměrů, tvarů, skladby a stavby ložiskových těles, jako nutného předpokladu pro správnou volbu otvírkových a těžebních prací, považoval důkladné studium vzniku ložisek. Tomuto kredu zůstal věrný celý svůj život a to ho také nepochybně přimělo k publikování, v jeho době vrcholného díla o genezi rudných ložisek. To nakonec vyplývá i ze závěru 1. kapitoly tohoto díla, kde Pošepný vysvětluje i jeho původ: “V roce 1879 byla v Báňské akademii v Příbrami založena nová katedra geologie minerálních ložisek, kterou jsem vedl asi deset let... Hlavní náplní, kterou jsme měli na zřeteli, bylo studium geneze ložisek nerostných surovin. V této práci chci podat výklad o obsahu svých přednášek, které, až na několik výtahů, nebyly nikdy publikovány.” (Geneze rudních ložisek, překl. z r. 1986, s. 19). Na obhajobu významu studia geneze ložisek pak Pošepný na stejném místě uvádí” Je pochopitelné, že při vytváření systému se zdůrazňují charakteristické morfologické rysy, protože jsou pro horníky nejsrozumitelnější, kdežto genetické rysy zůstávají v pozadí. To by však nemělo bránit genetickému výzkumu a postupujícímu poznávání skutečných vztahů. Genetický systém se neobejde bez hypotéz a možná, že nám po nějakou dobu nebude přinášet praktický užitek, ale jako každý jiný pěstovaný obor geologie nabude trvalejších hodnot v pravý čas” (s. 19 tamtéž). Profesor James Park z Nového Zélandu v úvodu své knihy “A text-book of Mining Geology” (Londýn, 1.vyd. 1918) píše: “Lze říci, že zveřejnění klasické práce zemřelého profesora Pošepného The Genesis of Ore Deposits v roce 1893 znamená začátek nové éry v historii ložiskové geologie”.
Havárie odkaliště s kyanidy v Guyaně obsahČ Ing. Milan Holub, CSc. E&Mj ve svém říjnovém čísle přinesl podrobnosti o průběhu havárie odkaliště zlatého dolu Omai, patřícího firmě Cambior Inc. (asi 150 km západně od hlavního města Georgetownu). Havárie byla široce publikována zvláště na západní polokouli. Během prvních devíti dnů bylo publikováno minimálně 176 článků s tímto tématem. Prezident Guyany ihned vyhlásil území za místo ekologické katastrofy a požádal o mezinárodní pomoc. Působivé záběry valících se kalných vod převzala i naše televize a údaje o mrtvých prasatech byly použity jako jeden z argumentů proti kyanizačnímu ložení zlata u nás. Závěry nezávislého týmu pro studium životního prostředí, který monitoroval událost, byly uveřejněny 24. srpna, tj. necelý týden po havárii a vedly k rychlému uklidnění tiskové kampaně. K havárii došlo 19. srpna. Vody z odkaliště výrazně prosakovaly od 3.00, k protoržení hráze došlo ve 23.55. během 100 hodin vyteklo z odkaliště 3.2 mil. m3 odpadních vod, z toho během vrcholových tří hodin přibližně 90 tis. m3. Vody vytekly do řeky Omai (průtok 26.76 tis. m3/hod v době havárie) přibližně 1.5 km nad jejím ústím do řeky Essequibo (14.4 mil. m3/hod). Vody odkaliště obsahovaly 25-30 mg/l kyanidů, z čehož 80% byly komplexy kovů. v době vrcholového průvalu vod byl poměr ředění volných kyanidů 1:1 (t.j. 2-3 mg/l volných kyanidů) v řece Omai a 1:400 (okolo 0.01 mg/l) v řece Esquito. Světová zdravotnická organizace doporučuje max. obsah volných kyanidů v pitné vodě pod 0.07 mg/l, norma USA pod 0.15 mg/l. Letální dávka pro člověka je 1.52 mg/kg tělesné váhy. Tedy upít se k smrti kyanidy z odkaliště je fyzicky zvládnutelné a představuje to vypít 20 - 30 l odpadních vod. Po jejich zředění v řekách byl obsah nižší, než doporučují normy pro pitnou vodu. Zda se president Guyany omluvil obyvatelstvu pro šíření poplašné zprávy, se v článku neříká. Pro osvěžení paměti nás starších si dovolím zrekapitulovat, že zlato se v současnosti louží převážně kyanidem draselným, lépe známým jako cyankali, a to dynamickým loužením, po rozemletí rudy na 180 mikromilimetrů, nebo loužením na haldách (perkolační), po rozdrcení rudniny na cca 2 mm. Mocnost loužících hald je okolo 6 m a pokud je to možné, po loužení se s nimi nehýbe. Hraniční kovnatosti pro rozhodnutí, kterou technologii použít, jsou okolo 1.8 - 2.2 g/t Au (tedy Mokrsko). Technologie použitá pro těsnění a cirkulace roztoků v haldách začíná být u nás používána při výstavbě skládek jedovatých odpadů. O bezpečnosti této technologie svědčí na př. fakt, že haldové loužení bylo povoleno na Mother Lode, cca 40 km nad San Franciskem, v jedné z oblastí zásobujících toto město pitnou vodou. Ve většině případů jde o loužení v alkalickém prostředí (nerozkládají se sulfidy, na jejichž účet šly hlavní ztráty kyanidu při kyselém loužení, na druhé straně je zlato vázané v sulfidech jen obtížně získatelné, za cenu komplikací celého procesu), z roztoku nabohaceného kyanidu se zlato sorbuje na dřevěné uhlí, z něhož se opět získává tak, aby dřevěné uhlí bylo recyklováno do procesu. Ztráty kyanidů jsou ekonomicky náročné a proto je snaha optimalizovat ztráty pod 5% během jednoho loužícího cyklu. Typické obsahy kyanidů v odkalištích se pohybují pod 250 mg/l, z toho většina je tvořena komplexy kovů. Některé z fero- a ferikyanidů, které tvoří hlavní část komplexů ve vodě odkališť, jsou používány jako barviva (berlínská modř), nebo při čeření vína (krevní sůl). Hlavním problémem jsou kyanidy barevných kovů (Cu, Zn,aj.), které jsou rozpustné ve slabých kyselinách. Jejich obsah lze snížit pod 15 mg/l za cenu získaných kyanidů. Ekonomicky náročnější jsou již opatření, mající za cíl snížit obsahy těchto kyanidů pod 1 mg/l. Zvládnutí moderní technologie získávání zlata kyanizací vedlo např. v šesti “zlatých” státech USA ke vzrůstu výroby z několika tun na více než 300 t zlata ročně a toto odvětví zaměstnává (přímo i nepřímo) cca 100 tis. obyvatel. Do rozpočtu USA přispívá zmíněná výroba zlata kyanizací (při celkovém daňovém zatížení pod 30%) více než miliardou dolarů jen na přímých daních ročně.
Připomínky k věcnému návrhu horního zákona obsahČPředkládá: Česká asociace ložiskových geologůČeská asociace ložiskových geologů měla možnost již oponovat zásady nového horního zákona. Proto vítáme, že jsme byli požádáni o vyjádření k věcnému záměru horního zákona. Musíme však konstatovat, že tento zákon nevychází ani z historických českých principů ( a to přitom máme nejstarší horní právo na světě), ani z podobných zákonů, které platí v zemích EU. Takový horní zákon, pokud by byl schválen, bude ve svých důsledcích znamenat jednoznačné potlačení geologické a hornické činnosti na území našeho státu a tedy i ohrožení podnikatelských aktivit v těchto oborech. Celkový dojem je ten, že zákon je koncipován lidmi, kteří buď neberou v úvahu horizont větší než deset let nebo surovinový potenciál státu. Po vyčerpání dnes těžených ložisek, resp. ložisek, která mají stanovený dobývací prostor (dále jen DP), bude jen velmi těžké otevřít nové ložisko. Je přitom zřejmé, že země na naší ekonomické úrovni se bez vlastní těžby a využívání surovin nemůže obejít. Na dalších řádcích jsou naše připomínky dále konkretizovány. ad.2.1. Zásadně nesouhlasíme se zrušením chráněných ložiskových území. Díky historickému vývoji stát vynaložil obrovské prostředky na geologický průzkum ložisek. Stát by si tedy měl podržet možnost zachovat ložiska i pro budoucí generace, a to účiněji než jen omezováním vývozu některých surovin. ad.2.2. Nelze souhlasit s jednoduchým zrušením rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené. Tento krok nemá oporu ani v historii ani paralelu v zemích EU. Pokud bude pouze konstatováno, že ložisko je součástí pozemku, jeho vlastník získá práva, která nikdy v minulosti u vyhrazených nerostů neměl. Ve svých důsledcích tento krok povede ke zrušení stávajících horních oprávnění, což nakonec vyvolá řadu soudních sporů. Markantním příkladem je těžba ropy a zemního plynu, kde není možné přesně stanovit pohyb suroviny v kolektoru (tedy z pozemku na pozemek). Navrhujeme definovat úzký okruh surovin “vyhrazených” (nebo strategických), u nichž se průzkum a těžba bude řídit zvláštním režimem. Minimální výčet zahrnuje: uran ropu a zemní plyn drahé kovy kaolín vápenec ad. 2.3. Z jakého důvodu je tedy nutné osvědčovat zásoby nerostného zdroje? ad. 2.6. Zásadně nesouhlasíme s tím, že v zákoně se neuvažuje o spolupráci s profesními komorami (asociacemi) při udílení odborných způsobilostí pro výkon hornické činnosti prováděné hornickým způsobem. ad.2.7. Protože při vyhledávání nerostů je dotčeno téměř vždy značné množství vlastníků, znamená oprávnění vázané na jejich souhlas ve svých důsledcích konec vyhledávání nerostů v České republice. Podnikatel, který chce vyhledávat nerosty se buď s vlastníky nedohodne (co se stane, když bude průzkumné práce blokovat jen 5% vlastníků?) nebo vlastníci počkají na výsledky průzkumu a nasadí za pozemky ceny tak nehorázné, že to otevře cestu k dobývání pouze kapitálově silným cizím firmám. Doporučujeme proto, aby tato otázka byla zvážena se všemi důsledky. ad.2.9. Přednostní právo k dobývání budou mít vlastníci pozemků a ne ten, kdo financoval vyhledávání. ad.2.11. Proč platit úhrady z DP a vydobytého nerostu, když je ložisko součástí pozemku? ad.2.14. Domníváme se, že využívání zdrojů nerostů je také ve veřejném zájmu, protože výrazně ovlivňují podnikatelskou sféru (viz domácí průmysl, zařazený mezi tzv. rodinné stříbro). ad.2.27. Doporučujeme precizně definovat rozsah činnosti státní geologické služby, aby se nemohla zúčastňovat veřejných soutěží proti podnikatelským subjektům. Státní geologická služba má ověřovaz kvalitu zpracování. Závěrem bychom chtěli poděkovat za možnost vyjádřit se k předloženému materiálu. Naše připomínky nechť jsou brány jako pokus konstruktivně ovlivnit nelehký legislativní proces v oblasti, v níž máme značné odborné zkušenosti. Jsme připraveni spolupracovat na formulování a řešení všech problémů, které se při tvorbě horního zákona vyskytnou. Zdař Bůh Za ČALG RNDr. Miroslav Raus člen Rady České asociace ložiskových geologů
Pravděpodobné příjmy státu při těžbě ložiska Mokrsko obsahČ Milan Holub Z toho, co je o ložisku známo, je možné při současných cenách zlata (390 USD za trojskou unci), provozních a investičních nákladech (pochopitelně při řadě pouze pravděpodobných vstupů do výpočtu, přesná čísla musí dát budoucí průzkum) říci, že současná těžba by nepřinesla zisk. Zajímavý zisk by začala přinášet při ceně zlata nad 500 USD/troz. Přesto by přinášela státu na odvodech, daních a povinných odvodech do sociálního a zdravotního pojištění (při zohlednění slibovaného snížení daňového zatížení podnikání) zajímavé podíly z tržeb.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ă Česká asociace ložiskových geologů