obsahČ

Vzhledem k nepřítomnosti nadpoloviční většiny členů asociace při zahájení jednání ve 13.00, byl jeho začátek v souladu se stanovami (čl. V.1.2.) odložen o 30 minut.

Jednání Valného shromáždění ČALG zahájil a řídil jeho předseda ing. Milan Holub. V úvodu informoval přítomné o činnosti Rady ČALG od posledního Valného shromáždění.

- Rada se sešla celkem na třech zasedáních, na kterých řešila náplň bulletinu, provozní záležitosti, přijímání nových členů, spolupráci se SALG, daňové záležitosti apod. Náplň každého jednání je dokumentována zápisem uloženým u tajemníka asociace.

- ČALG podpořila návrh udělení medaile E. Bořického prof. J. Havelkovi z VŠB, který je rovněž členem asociace.

- Ing. Ďurica prof. Pouba a prof. Havelka se za asociaci zúčastnili vzpomínkové akce ke 100. výročí úmrtí F. Pošepného v Jílemnici.

- Dr. Raus vypracoval a rada ČALG schválila připomínky k návrhu horního zákona

Ing. Ďurica přednesl za revizní komisi pokladní zprávu, jejíž správnost předseda revizní komise, dr. Rambousek potvrdil. Na účtě asociace bylo k 31. 12. 1995 47. 553, - Kč, v pokladně 1. 289, 3 Kč. Zpráva byla přítomnými členy jednomyslně schválena.

Ing. M. Holub se vzdal funkce předsedy asociace ze zdravotních důvodů. Současně doporučil, aby nový předseda měl trvalé bydliště v Praze a byl tak lépe dosažitelný.

Novým předsedou byl navržen dr. J. Rambousek, který souhlasil s podmínkou setrvání ve funkci pouze na jeden rok vzhledem ke svému pracovnímu vytížení. Do té doby bude nezbytné zajistit nového kandidáta, u kterého bude perspektiva výkonu fce předsedy alespoň do dalšího volebního období.

Přítomní členové se dohodli na veřejném hlasování. Dr. Rambousek byl zvolen všemi hlasy, jeden se zdržel hlasování.

Současně se zvolením dr. J. Rambouska za předsedu ČALG byl uvolněn z funkce předsedy revizní komise a na jeho místo byl navržen a schválen dr. R. Smetana.

Prof. Z. Pouba informoval o činnosti SALG - zdůraznil především větší váhu SALG při rozhodování prakticky ve všech sférách ložiskové geologie na Slovensku. Doporučil pozvat jzástupce SALG na zasedání rady ČALG.

Informace o přípravě Hornické Příbrami ve vědě a technice 1996 - Dr. Woller jako člen přípravného výboru “Hornické Příbrami” zhodnotil uplynulý 34. ročník jako úspěšný s vysokou organizační i příspěvkovou úrovní, který neskončil ekonomickým schodkem.

Následující 35. roč. bude mít následující sekce s těmito navrhovanými, ev. schválenými garanty:

Sekce č. 3 (domácí nerostné suroviny...) bude zaměřena na seriózní dialog mezi odborníky o impaktu těžby nerostných surovin na životní

prostředí z pohledu ekonomie. Mezi navrhované tématické okruhy patří např. limity území ve vztahu k těžbě NS, vyčíslení hodnoty území před těžbou, spotřeba surovin v ČR a dlouhodobé krytí domácí spotřeby z tuzemských zdrojů, otázka vyčíslení dopadu vytěžení suroviny na životní prostředí, nové pohledy na likvidovaná ložiska rud, U a F-Ba surovin aj.

Diskuse - týkala se většinou udělování koncesí k podnikání v ložiskové geologii a nového návrhu horního zákona

Dr. M. Mikuš - prodloužení platnosti držitelů osvědčení o odborné způsobilosti v oboru ložiskové geologie by měl vystavit kterýkoli živnostenský úřad. Prodloužení koncese u OBÚ na základě zkoušek na ministerstvu hospodářství ČR se nevyžaduje.

Dr. M. Raus - upřesnil, že koncese budou platit po přechodnou dobu 9-ti měsícůa poté budou všeobecně zrušeny. Osoby podnikající v ložiskové geologii budou muset od živnostenského úřadu dostat povolení k podnikání v posudkové činnosti a od OBÚ povolení k podnikání hornickým způsobem a hornické činnosti.

Ing. D. Ďurica navrhl, že jako asociace bychom se měli snažit, aby ČALG dosáhla významné pozice při udělování koncese pro podnikání v geologii.

Ing. M. Holub - bylo by snad možné formou dohody s OBÚ.

Ing. M. Holub - upozornil, že není přípustné, aby člen asociace veřejně prezentoval své soukromé názory jejím jménem. K jejich zveřejnění je však možné využít bulletin.

Dr. M. Raus doporučil vytvořit na zasedání ČALG, ev. na schůzi Rady dokument s požadavky (návrh?) asociace na její spolupráci s ministerstvem hospodářství a OBÚ při udělování oprávnění pro podnikání v geologii a hornické činnosti.

Návrh činnosti ČALG v roce 1996

zástupce ředitele odboru surovin a geologické správy

Novela živnostenského zákona přinesla některé změny ve způsobu opravňování ke geologickým pracím, popřípadě i k ostatním geologickým aktivitám, které vnesly nejistotu do geologických podnikatelských kruhů, jak dále postupovat při získávání osvědčení odborné způsobilosti a příslušné živnosti. Předkládaná informace by měla přispět k lepší orientaci v těchto věcech.

Zákon ČNR 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění (dále jen “zákon o hornické činnosti”), zahrnuje jako hornickou činnost i vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a jako činnost prováděnou hornickým způsobem i inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum kromě geologických prací prováděných za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb. Podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, v platném znění (dále jen “zákon o geologických pracíchů), jsou výše uvedené práce, pokud se projektují a vyhodnocují, geologickými pracemi. Jinak řečeno, geologické práce jsou hornickou činností prováděnou za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb.

A nyní malá reminiscence. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) stanoví, že hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem není živností. Znamená to, že ani geologické práce nejsou živnost. Přesto však tento zákon v příloze č. 3 stanovil v oboru 314 “Ostatní” provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací jako koncesovanou živnost. V souladu s tím udělovaly živnostenské úřady na základě odborné způsobilosti osvědčené Ministerstvem hospodářství geologickým subjektům koncesi. To byla zcela zjevně chyba v zákoně i v jeho provedení. Na tento rozpor v zákoně upozornil odbor surovin a geologické správy Ministerstva hospodářství při příležitosti přípravy novelizace živnostenského zákona. V zákoně č. 286/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje živnostenský zákon, se uvedená chyba již neopakuje a provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací není v příloze č. 3 zákona nadále uváděno.

Nápravou chyby živnostenského zákona může být tedy uveden v život způsob udílení oprávnění ke geologickým pracím tak, jak měl být správně praktikován od samého počátku.

Udílení oprávnění ke geologickým pracím jako k hornické činnosti, popřípadě k činnosti prováděné hornickým způsobem je založeno § 5 odst. 2 výše zmíněného zákona o hornické činnosti. K provedení tohoto ustanovení vydal Český báňský úřad vyhlášku č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. Podle této vyhlášky lze oprávnění vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců zabezpečovat činnost v rozsahu požadovaného oprávnění. Oprávnění, které může být vykonáváno na celém území České republiky, vydá místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo

podnikání nebo bydliště. Udílení odborné způsobilosti ke geologickým pracím se beze změny řídí příslušnými ustanoveními zákona o geologických pracích. V praxi se postupuje tak, že subjekt, který má koncesi na geologické práce, musí ve lhůtě jednoho roku od nabytí účinnosti novely živnostenského zákona požádat příslušný obvodní báňský úřad o oprávnění ke geologickým pracím. Svou žádost musí doložit platným osvědčením odborné způsobilosti vydaným Ministerstvem hospodářství. Po uplynutí uvedené lhůty koncese zaniká. Osvědčení odborné způsobilosti projektovat a vyhodnocovat geologické práce vydané Ministerstvem hospodářství postačí k vydání oprávnění v případě, že součástí žádosti navrhovatele není oprávnění k realizaci důlních děl (průzkumných šachtic, štol, jam, komínů). Takové oprávnění vyžaduje navíc i průkaz odborné způsobilosti k těmto pracím, který uděluje státní báňská správa. Uvedený postup potvrdil na dotaz jednoho navrhovatele i ředitel II. odboru Českého geologického úřadu svým dopisem zn. 5048/402/95 ze dne 12.1. 1996

Je však třeba upozornit, že některé obvodní báňské úřady měly tendenci postupovat podle starých návyků a oprávněné žádosti o oprávnění ke geologickým pracím odmítaly vyřizovat. K tomu nelze než konstatovat, že chyba je v takových případech v lidech, nikoliv v předpisech, a doporučit postiženým, aby se s žádostí o nápravu obrátili přímo na Český báňský úřad.

Nakonec ještě ke geologickým aktivitám, které nelze označit jako “geologické práce” vyhovující definici zákona o geologických pracích. Jde například o geologický výzkum prováděný podnikatelsky, o prostou geologickou dokumentaci objektů, o posudkovou činnost, ale také o “geologické práce prováděné za účelem získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb”, které sice jsou geologickými pracemi podle zákona o

------------------------------------------------------

geologických pracích, ale které zákon o hornické činnosti vylučuje z okruhu činností prováděných hornickým

způsobem. Podnikání v této oblasti není upraveno zvláštními zákony (zákonem o gelogických pracích ani zákonem o hornické činnosti), z čehož je nutno vyvodit, že jde o živnost podle živnostenského zákona. Poněvadž však tato činnost není uvedena v přílohách živnostenského zákona ani jako řemeslnná živnost, ani jako činnost vázaná nebo koncesovaná, lze oprávněně soudit, že půjde o živnost volnou podle § 25 živnostenského zákona, k jejímuž získání není třeba prokazovat odbornou způsobilost ve smyslu zákona o geologických pracích.

Podrobnější analýzy těchto jevů umožňuje rozlišit několik tektonickým stylem, příčinami i časově odlišných jevů..

Nejstarší jsou projevy izostatického kolapsu k němuž došlo v závěru hercynské orogeneze a které tvoří blokovou stavbu Českého masívu. V mladších fázích byly v příhodných částech oslabenými zónami, na nichž docházelo k oživení. Patří k nim tzv. brázdy: blanická, boskovická, jihlavská, o jejichž starém založení svědčí relikty permských sedimentů a projevy hlavních evropských lineamentů: dunajský lineament s bavorským křemenným valem, na němž je stáří pohybů doloženo tím, že jeho zlomy porušují granitoidy jihočeského plutonu, ale jsou pronikány jeho žilným doprovodem. Dále labská zlomová zóna, na níž jsou hlavní pohyby předkřídové a svrchnokarbonské, neboť tato zóna ovlivnila morfologii a podmínila vznik permokarbonských pánví stejně jako vznik moravsko-saské úžiny v juře a konec konců i vznik samé křídové pánve. Při tom došlo i k výzdvihu Železných hor a k jediným projevům vrásové tektoniky v České křídové pánvi (polická synklinála, hořická a zvičinská antiklinála, lihřická antiklinála, orlickoústecká a kyšperská synklinála, vysokomýtská synklinála), které je v Českém masívu možno řadit k saxonské tektonice. Všechny tyto projevy v období svrchní křída - paleogén jsou skutečnou odezvou staroalpínského, převážně laramijského vrásnění.

Druhou součástí tektoniky je pozoruhodná soustava poruch, které je možno sledovat nejen v Českém masívu, ale i v Západních Karpatech a oživené souhlasné poruchové systémy panonské pánve (obr. 1). Tomuto systému odpovídá také orientace tlaků zjištěných při styku Českého masívu a Západních Karpat v paleonapěťovém poli v badenu a sarmatu (Marko, Plašienka, Fodor 1995). Tyto poruchové zóny nelze považovat za pouhou odezvu mladoalpínského vrásnění. Jsou jeho integrální součástí a svým rozmístěním odpovídají naporu skalních masívů okrajových částí africké desky na starší jednotky desky euroasijské. Současně indikují fakt, že vznik karpatského oblouku byl důsledkem tlaku nikoli od severu či jihu, ale především od jihozápadu. Tomu odpovídá i rozdílná role sv.-jz. části bradlového pásma, které přitom fungovalo v extenzním režimu, jak o tom svědčí vznik okrajových pánví, vídeňské a oravské, zatímco jeho sz.-jv. část má znaky režimu transtenzního.

O jihozápadním tlaku v západní části Žápadních Karpat svědčí i řada horizontálních posunů, podle kterých jsou jv. bloky vysouvány k SV. Je však zajímavé, že tyto posuny porušují hlavně flyšové jednotky, včetně bradlového pásma, ale zřejmě výrazněji neporušují starší fundament Karpat. O tom svědčí fakt, že sudetsky sz.-jv. orientované blokové jednotky masívu pokračují bez většího porušení i na území Karpat, nejméně do oblasti v okolí bradlového pásma (Buday, Pospíšil, Šutora 1986 a Buday, Ďurica, Opletal, Šebesta 1995).

Poslední součástí, která je také řazena k saxonské tektogenezi jsou subrecentní a recentní pohyby, odpovídající současnému napěťovému poli. Patří k nim undulózní vzklenování povrchu Českého masívu, např Šumavy, středočeského práhu. a Krkonoš (t.j. systém velevrás Moschelesové). Tomu odpovídá jednak přetrvávání tlaků kolmých na alpský oblouk, jak bylo prokázáno měřením napěťového pole na severním okraji Alp v SRN a v panonské pánvi (Becker 1993) a extenzí režim styku Českého masívu a Západních Karpat indikovaný pokračujícím poklesem ve vídeňské i podunajské pánvi a poklesy na tomto styku, které činí až mm/rok s tendencí oddalování Západních Karpat od Českého masívu (Vyskočil, Zeman 1980).

Tomu odpovídá snad i obnovení činnosti sz.-jv. poruch masívu v neotektonické etapě, jak prokazuje i přenos jejich projevů do karpatských jednotek a horizontální pohyby na některých liniích moravskoslezských Beskyd (Buday, Ďurica, Opletal, Šebesta 1995).

Závěrem naše úvaha ukazuje, že v rámci saxonské tektogeneze je třeba rozlišovat nejméně tři samostatné fáze: předkřídovou, tj. permskou až svrchnokřídovou, která je odezvou staroalpínské orogeneze. Dále pak tercierní fázi, která je součástí mladoalpinské orogeneze a fázi subrecentní až recentní, která současnému napěťovému poli a odpovídá pokračujícímu tlaku na eurasijskou desku ve střední Evropě směrem od JZ. I kdž současné napěťové pole v Českém masívu je velmi málo známé (měření provedená na z. okraji Českého masívu mají směr SZ-JV a mění se až na S-J na jeho jv. okraji), ukazuje se přesto, že jde převážně o součást vnitroevropské smyčky. Tuto závislost je možno považovat za prokázanou.

Dosavadní výsledky výzkumu a průzkumu v České masívu a přilehlých Karpatech ukázaly, že zvýšenou pozornost při řešení tektonických poměrů je možno věnovat současnému napěťovému poli. Ukazuje se, že mladá tektonika se projevuje aktivně především na styku Českého masívu a Západních Karpat. Z tohoto hlediska jsou mladé zlomové systémy velmi důležité pro seismicitu oblasti a tím i pro zakládání větších staveb (železnice, přehrady, elektrárny). Z hlediska nerostných surovin a geotermální energie mají podstatný význam zejména zlomy pokračující v Českém masívu do Karpat (viz např. nesvačilský příkop atp.).

Literatura:

Becker A. (1993): Contemporary state of stress field and neotectonic deformation in the Carpathian - Pannonian region.- Terra Nova 5,4, 375-388, Strasbourg.

Buday T. et al. (1961): Tektonický vývoj Československa. Praha.

Buday T., Pospíšil L., Šutora A. (1986): Geologický význam některých rozhraní interpretovaných z družicových snímků na západním Slovensku a východní Moravě.- Mineralia Slov.18, 6, 481-499.

Buday T., Ďurica D. Opletal M., Šebesta J: (1995): Význam bělského a klepáčovského zlomového systému a jeho pokračování do karpat.- Uhlí - rudy - geol. průzkum, 9, Praha.

Malkovský M.,, Maheľ M. (1984): Vysvětlivky k tektonickej mape ČSSR 1:500 000. - GÚDŠ, Bratislava.

Marko F., Plašienka D., Fodor L. (1995): Meso-Cenozoic tectonic stress fields within the Alpine-Carpathian transition zone, a review: Geol. Carpath. 41,1, 19-27. Bratislava.

Sattran V. et al. (1966): Problémy metalogeneze Českého masívu.- Sbor. geol. věd, LG, 8,62-64. Praha.

Vyskočil P., Zeman A. (1980): Problematika a dosavadní výsledky studia recentních pohybů zemského povrchu na styku Českého masívu a Západních Karpat.- Čas. min. geol. 25, 4, 389-406. Praha.

Obr.1 Vějířovitý systém alpínských zlomů na východním předhůří Alp. S použitím mapy Z. Pouby, A. Beckera a K. Brezsnyánsky, J. Haas: 1 - Východní Alpy, 2 - zlomy, 3 - hranice odkrytých předkarpatských jednotek, 4 - neogenní pánve, 5 - hranice flyšových příkrovů, 6 - předneogenní jednotky, 7 - státní hranice. Zlomy: 1 - dunajské zlomové pásmo, 2 - bavorský křemenný val, 3 - český křemenný val, 4 - tachovská brázda, 5 - jáchymovský hlubinný zlom, 6 - blanická brázda, 7 - choustnický zlom, 8 - přibyslavská zóna, 9 - moravská zlomová zóna, 10 - peripieninský lineament, 11- trenčiansko - malenický zlomový systém, 12 - lamačský zlom, 13 - veporské zlomové pásmo, 14 - muráňský zlom, 15 - linie Darnó, 16 - balatonská linie

 

---

K stošedesátému výročí narození Františka Pošepného                             obsahČ

J. Havelka^*, Z. Pouba^**

* VŠB Ostrava, ** PřF UK Praha

Havárie odkaliště s kyanidy v Guyaně                                                            obsahČ

Připomínky k věcnému návrhu horního zákona                                     obsahČ

Pravděpodobné příjmy státu při těžbě ložiska Mokrsko                               obsahČ